Workshop & Events


Chlazení fotoaparátu SONY A7S



y001.png
Jedná se již o třetí chladící systém na fotoaparát, který jsem vyrobil. Z předchozích modelů jsem již věděl, na co si dát pozor a tak byl průběh výroby relativně bez problémů. Nejsložitějším a nejzdlouhavějším procesem bylo opět „obrábění“ kovových dílů.

Na začátku je třeba uvážit a vytvořit si nějaký model/vizi, jak by měl chladič vypadat. Opět jsem se držel hesla:“ pohodlně, jednoduše, ale efektivně!“ a tak jsem chtěl, aby se chladič dal připevnit k fotoaparátu během okamžiku a bez složitých mechanických zákroků.
Stejně jako u předchozího modelu Canon 60Da jsem chtěl, aby se chladič upevňoval na stativový závit, je to rychlé a především dostatečně pevné uchycení. Problémem ovšem byl display, který se nevytahuje z těla fotoaparátu úplně ven, ale jen se vyklápí směrem dolů a nebo nahoru, přičemž použitelné vyklopení bylo pouze vyklopením dolů (a případné narovnání displaye) a tak byly konstrukční možnosti dosti omezené…

Na trhu jsem nenašel ten správný chladič, který by se do takového prostoru vešel a přitom byl efektivní. Musel jsem tedy zvolit variantu odvézt teplo za pomocí měděného dílu (obr. 001) a poté použít chladič. Díky tomuto dílu jsem už měl širší spektrum výběru vhodného chladiče a mohl to být právě obyčejný žebrovaný vyrobený z hliníku.
Tento chladič jsem musel patřičně upravit, aby nepřekážel displayi. Abych zbytečně nevyřezával z měděného dílu materiál, nebo abych zbytečně nedělal konstrukci masivnější, musel jsem upravit očnici (obr.002).
Úprava spočívala v tom, že jsem ji rozebral a vytáhl původní plastové díly a nahradil je jednou plastovou záslepkou, tím se ušetřilo zhruba 5mm…

Chladící díl, je opět z mědi a to o rozměrech 65 x 40 mm, aby z peltierova článku dokonale odvedl chlad a rozvedl na co největší část těla (obr. 003). Na okraji této destičky je umístěné čidlo digitálního teploměru (obr. 004) a tak nemá přímý kontakt s peltierovým článkem, ale zobrazuje teplotu ochlazované plochy. Z testů se ukázalo, že i když se na chladící ploše tvořila námraza, tak teploměr zobrazoval teplotu okolo 5°C a tak je možno brát hodnotu zobrazovanou na teploměru jako teplotu, která je u snímače…
Na úrovni peltierva článku mezi teplým a chladným dílem je umístěná izolace z mirelonu, aby byla účinnost co největší (obr. 005).
Obtížným krokem bylo opět sestavit digitální teploměr z SMD soušástek, ten kdo už něco podobného sestavoval ví o čem mluvím, že je to piplačka pájet mikropájkou milimetrové součástky a přitom je nespálit, nebo nepřipájet i sousední součástku (obr. 006). Sestavení stavebnice teploměru trvalo hodinu.

Jako u předchozích chladících systémů, jsem modul teploměru umístil do krabičky, ve které jsem pospojoval všechny díly a spoje ošetřil pomocí bužírek. Části, u kterých hrozilo případné vytrhnutí jsem zajistil pomoci stahovacích pásků a zatavil tavnou pistolí (obr. 007 a 008).
Opět jsem použil logiku, že když se zapojí zdroj, tak se zapne teploměr a ventilátor, to proto, aby se při vypnutí chlazení nepřenesla teplota na chladící část. Takže když se vypne vypínačem chlazení, ventilátor a teploměr stále jedou a ventilátor postupně chladič ochladí a tím se naakumulovaná teplota nepřenese zpět na peltierův článek a na fotoaparát…
Na plochy mezi peltierovým článkem a mědenými částmi a chladičem jsem použil teplovodivou pastu pro správnou efektivitu přenosu teploty. Fotoaparát je schopen ochladit o 20°C oproti okolí během 3 minut (obr. 009).
Dalším krokem po testech jsem musel přeci jen zaizolovat venkovní kovové části na chladícím díle, jelikož vzdušná vlhkost na něm kondenzovala a dle teploty i zamrzala a stékající kapičky by snadno mohly zatéct do technických otvorů fotoaparátu.


Seznam součástek:
Peltierův článek 40W, 4,3A, 15V(12V), 30 x 30 x 3,3mm
Zdroj 12V 4,5A
SMD digitální teploměr (stavebnice)
Ventilátor 12V, 49m3/hod, 70 x 70 x 20mm
Chladič na procesor Arctic Alpine M1
Krabička, vypínač, LED 12V, konektor, měděný pás, spojovací prvky, termopasta, atd…

Váha 683g

Parametry testů jsem dělal podle tvůrců originálního chlazení centralds.net , kde používají odlišnou konstrukci. Hodnoty nastavení jsou tyto: ISO 1600, čas 450s (7min, 30s). Pro lepší názornou ukázku jsem použil i vyšší ISO 3600.



Obr.001 Vyhotovené díly . Obr.002 Úprava očnice . Obr.003 Chladící měděný díl . Obr.004 Teplotní čidlo . Obr.005 Vyhotovené díly . Obr.006 Stavebnice digitálního teploměru . Obr.007 Příprava zapojení . Obr.008 Hotové zapojení všech součástek . Obr.009 První test . Obr.010 hotový výrobek . Obr.011 Mezi fotoaparátem a měděným dílem, který odvádí teplo je mezera, aby se fotoaparát neohříval . Obr.012 Chlazení fotoaparátu SONY a7s . Obr.013 Chlazení fotoaparátu SONY a7s . Obr.014 Chlazení fotoaparátu SONY a7s . Obr.015 Chlazení fotoaparátu SONY a7s . Obr.016 Chlazení fotoaparátu SONY a7s . Obr.017 Chlazení fotoaparátu SONY a7s . Obr.018 Chlazení fotoaparátu SONY a7s . Obr.019 TEST: celkový snímek, ISO 1600, viz. popisky v obrázku . Obr.020 TEST: výřez, ISO 1600, viz. popisky v obrázku . Obr.021 TEST: celkový snímek, ISO 3200, viz. popisky v obrázku . Obr.022 TEST: výřez, ISO 3200, viz. popisky v obrázku .