Workshop & Events


Vyhřívání objektivu



Běžný fotograf se s tímto doplňkem nemusí za celý život ani setkat, ale pokud se člověk do podobné situace někdy dostane a objektiv se zamlží, tak už není jednoduchého návratu a pokračovat ve fotografování je zbytečné, neboť se následného mlžení již nezbavíte, dokud objektiv nezahřejete nad teplotu okolí. A vězte, že vám nepomůžou žádné speciální utěrky, či spreje proti mlžení atd., ale jen opačný fyzikální proces.
Pro mne se stalo vyhřívání naprostou samozřejmostí, pro noční fotografování je to nezbytná nutnost a již si nedovolím udělat školáckou chybu, abych vyšel v noci fotit bez tohoto doplňku delší expozice, časosběr a podobně...

Nejprve něco o tom, proč se vlastně objektiv dokáže zamlžit:

S klesající teplotou se vodní páry obsažené ve vzduchu začínají srážet a usazovat a vzniká rosa, kterou v chladnějších ránech nalezneme téměř vždy. Je to základní fyzikální děj a ten nelze obejít jinak, než použitím opačného procesu, tedy ohříváním. Z počátku, kdy v noci vybalíte fotovýbavu a fotíte, si tohoto jevu nepovšimnete. Ale v okamžik, kdy teplota primární čočky klesne pod teplotu rosného bodu okolního vzduchu, tak máte po fotografování a utíráním objektivu to nezachráníte, mlžit se bude pořád a vlhkost akorát rozmažete. Stejný problém je i v zimě s jinovatkou, což je pouze forma zmrzlé vlhkosti okolního vzduchu. Proto je zapotřebí držet teplotu přední části objektivu nad teplotou rosného bodu.

Produkty na trhu:

Když jsem se poptával různých výrobců na efektivitu jejich vyhřívání, bylo mi jedním obchodníkem nabídnuto zdarma odzkoušení „skvělé“ vyhřívací sady za cca 2000 Kč, tak jsem souhlasil. Když jsem rozbalil balík a uviděl způsob jakým je vyhřívání řešeno, bylo mi ihned jasné, že tenhle aparát nebude dobře fungovat. A taky že ne. Vyhřívací pásek byl univerzálně řešený na různé velikosti suchým zipem, což mělo výhodu, ovšem nevýhodou byly jeho izolační vlastnosti. Tento pásek totiž topil stejnou silou jak na vnitřní stranu (na objektiv), tak přes chabou izolaci i na vnější stranu (do prostoru), což mi přišlo naprosto absurdní. K tomuto pásku byla i řídící jednotka, kterou jsem měl nastavenou posléze až na plný výkon, abych teplotu držel na rozumné úrovni a i přes „žhnoucí“ pásek se střed objektivu začal mlžit. Výsledkem bylo, že 12V 7Ah baterie byla asi za 3 hodiny totálně vybitá a efekt katastrofální. Další nevýhodou bylo, že teplo, které unikalo všude do okolí tvořilo před objektivem tzv. seeing, neboli tepelné vlnění, což značně ovlivní výsledek fotografie. Vyhřívací pásek mi také neseděl na některé širokoúhlé objektivy, na kterých nebylo dost plochy, aby se měl pásek za co přitlačit celou plochou. A tak jsem si řekl, že to vezmu do vlastních rukou. Vzpomněl jsem si na vlastnoručně vyráběná (odporová) topítka, která jsem měl v akváriích a vize byla na světě.

Výroba:

Nejprve bylo třeba vymyslet, aby odpory převáděly co nejvíce tepla právě na plochu k primární čočce objektivu, to jsem vyřešil tím, že jsem vyrobil z asi 1mm plechu „objímku“ po potřebné ploše objektivu a do tohoto plechu doslova zakroutil odpory 2 x 10W (obr.č. 3), aby měly co nevyšší vodivost a teplo rozvedly po celém okruhu. Po zapojení odporů bylo třeba vyrobit pevnou a pružnou formu, která bude držet celkový tvar a na kterou se také přidá izolace a následný „trikot“ (rukáv/ponožka). Aby bylo možné vyhřívání snadno sundat a zároveň, aby mělo co největší přilnavost pro potřebný přenos tepla, tak jsem vyrobil upnutí na klasický šroub a matku a tak lze vyhřívání přesně dotáhnout, kdy plechová objímka celou plochou může převádět teplo na objektiv. Finální výtvor jsem nakonec nastříkal „gumou ve spreji“, abych vytvořil celistvý výrobek, který lze snadno očistit a také vypadá trochu kulturněji…

Technika:

Pro přehled aktuální topné teploty jsem do vyhřívání umístil také sondu teploměru, kterou za pomocí regulátoru výkonu mohu dle potřeby snadno ovládat a indikace LED diody mi ukazuje i ve tmě tempo, podle kterého poznám, jaký výkon je právě nastavený. Jelikož by bylo zapotřebí už dvou párů drátů, tak jsem nakonec zvolil tzv. techniku POE napájení, jako je například u IP kamer, kdy je vedené napájení i data po UTP (patch) kabelu s konektory RJ45. Takže jsem vyhřívací objímku i regulátor výkonu osadil opačným typem konektoru a tak mohu dle potřeby zapojit kabel kratší, či delší. Všechny vyhřívací sety jsem vyrobil stejnou technologií a tak v případě poruchy mohu použít úplně jiný regulátor, nebo vyhřívací objímku a vše bude fungovat stejně. Po propojení řídící jednotky a vyhřívání, se mi zobrazí na displayi teplota a tím mám zároveň jistotu, že je celý okruh propojen a bude skutečně fungovat.

Závěrem:

Vyrobit svépomoci vyhřívání objektivu není zase až tak jednoduché, ale zkušenější kutil si s nástrahami poradí, nejhorší je vymyslet základní koncept, který má přesné rozměry, aby vše doléhalo a od tohoto bodu se už jen dále odvozují další vrstvy a zapojení. Tenhle můj vlastnoručně vyrobený vyhřívací set mne vyšel celkem na nějakých 800 Kč a časově to zabralo nějaké dva dny. Ale efektivita vyhřívání a flexibilita nastavení je naprosto dokonalá, z vyhřívání neuniká nikde zbytečné teplo, a tak mohu regulátorem jen lehce přitápět a baterie mi vydrží opravdu dlouho. Mám již vyrobené 4 takovéto vyhřívací sety a nikdy nezklamaly!

SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu. SCERBA DANIEL PHOTOGRAPHY - Workshop & Events. Vyhřívání objektivu.